Kolik je čakramů - Kolik je čaker?

Jan Lípa


MOTTO:
:
"Cílem jógina je vzbudit Hadí sílu, zosobněnou bohyní Kundaliní. Hadí síla leží v Múladáře svinutá jako had a spí, dokud není jóginem probuzena. Je-li probuzena, stoupá vzhůru přes jednotlivé čakramy až do Sahasráry (ve středu mozku). Rozprostírá se jako hřeben fontány a odtud padá jako déšť božské ambrozie, aby nakrmila všechny části psychického těla, a když je takto naplněna nejvyšší duchovní silou, Jógi dochází Osvícení."
Psychická nervová centra (chakram) - Čakramy, překlad František Drtikol



Kolik je vlastně čakramů? Sedm, osm, devět nebo snad deset? S touto nebo podobnou otázkou se často setkáváme v dotazech i literatuře. V literatuře a dalších zdrojích jsou uváděny různé počty. Přesto v té klasické jogické literatuře jako je Gherandasamhita, Šivasamhita, Hatahajoga pradipika apod., nacházíme většinou číslo sedm - tedy sedm hlavních čakramů. Ke stejnému počtu čakramů se dostává i buddhistický text popisující přímo praxi kundaliní jógy - Bardo Thedol. Do jaké míry je však číslo sedm pouze symbolické a do jaké míry skutečné? Podívejme ses tedy blíže, jak tomu vlastně je.
Pokud budeme vycházet přímo z praxe, praktických meditačních zkušeností a nikoli z představ jiných autorů a naučených frází, zjistíme, že onen přesný počet čakramů je i není přesně určitelný.

Upřesněme pro začátek, co je čakram. Čakra (ženský rod) má v sanskrtu význam kolo, kruh někde je uváděn i vír. Dnes bývá používán právě tento tvar - tedy ženský rod, zatímco tradice Učení Fráni Drtikola používá termín "čakram" - v rodě mužském. Čakram je energetické centrum v těle, v němž můžeme cítit odrazy vnějšího světa. Při bližším zkoumání zjišťujeme, že je to poněkud jinak. A sice, že působí na vnější svět coby jeho hybatel, lépe ovšem řečeno, na jeho vnímání, pojímání apod., kdy vnější svět vzniká právě v nich. Naše osobnost je rozložena v čakramech tak, že každý má vliv na její jinou stránku a všechny dohromady pak skládají naši bytost.

Na samém začátku duchovní cesty nemáme čakram žádný. Pudově žijící člověk, či člověk nastupující duchovní cestu, tedy více než 90% populace o žádném čakramu neví. Nejen že jej nedokáže lokalizovat a identifikovat, ale vlastně ani nemá ponětí o jeho existenci, natož o jeho významu a důležitosti pro duchovní cestu a její úspěšné projití. Neví o nich proto, že je prostě nevidí, necítí a nevnímají...
S nástupem duchovní cesty a pravidelnou prací na sobě člověk po určité době zjistí, že ve svém nitru nalézá cosi, co září, hřeje, je barevné, má energetickou podstatu, má gravitační síly, odráží se v něm nejen vnější dění, ale samotné chování tohoto jednotlivce a jeho prožívání vnitřního i tzv. vnějšího světa, a pod...... Zjišťuje tak, že existuje oněch zmíněných 7, 8, 9, či 10 čakramů. Samotný začátek může souviset i s tím, že člověk prostě uvěří oněm klasickým jogickým textů, začne je analyzovat a na jejich základě v sobě hledat právě to, co popisují. To pochopitelně do určité míry ovlivňuje i to, co ve svém nitru, dalo by se říci s jistou mírou nadsázky že v těle, nachází. Nachází právě oněch 7-10. Ale jak to tedy je? Kolik jich je? Klasické texty mluví o sedmi, mluví o nich ve chvíli, kdy člověk sedí v pozici se zkříženýma nohama. To má svůj důvod. Pokud totiž končetinu více ohneme, přestává jí proudit energie, tedy právě ta podstata čakramu. Které to tedy jsou? Jejich umístění přibližně odpovídá teleným bodům: 1. Múladhára - kořenový, základní čakram umístěný přibližně na hrázi - perineu. 2. Svadhištána - pohlavní či sakrální čakram, v páteři, proti pohlavním orgánům. 3. Manipura - břišní čakram proti pupku. 4. je srdeční čakram Anahata proti středu hrudníku v úrovni srdce. 5 je krční čakram Višudhi v krční páteři. 6. Ádžňa, tzv. třetí oko v lebce, přibližně mezi obočím. 7. je Sahasrára - temenní či korunní čakram na či spíše nad temenem hlavy. Vzpomeňme ovšem také na nejstarší literaturu o této problematice - tam byla prvním čakramem Svadhištána. Důvodem mohla být blízká vzdálenost Múladháry. FD pak již ve 30. letech 20. stol. učil, že pokud nesedíme, ale např. ležíme, což např. v knize "Učení Fráni Drtikola - Od čakramů k nemyšlení" poukazuji i na cvičení ve stoje, máme čakramů osm, protože se základní, nejnižší čakram Múladhára rozkládá do dvou tedy do kolen a kotníků. Jiní pak ovšem k oněm sedmi přidávají další čakramy. Většinou o 1-3 více. Hledají pak buď druhý břišní čakram, a Manipuru tak de facto rozkládají na dva - na Manipuru (v místě tentienu či hara) a solar plexus, další hledají čakram mezi Anahatou a Višuddhi s nesmyslným a vymyšleným jménem, a jiní pak rozkládají korunní čakram na dva, kdy jeden umisťují na temeno a druhý vysoko nad něj. Některé systémy (např. tibetský) uvádějí pouze šest hlavních čakramů. Vycházejí z faktu, že první a druhý čakram jsou tak blízko u sebe, že téměř splývají, čímž se projev probuzené hadí síly odráží záhy i ve druhém čakramu. Někteří čeští prvorepublikoví hermetici správně poukazovali na fakt, že k ozřejmění druhého čakramu dochází až jako k poslednímu ze všech čakramů. To je ostatně také důvod, proč mnozí nevyspělí (předevšším léčitelé) posouvají umístění druhého čakramu nesprávně do třetího a třetí do solar plexu (takzvaného léčitelského čakramu, který je ovššem čakramem vedlejším). Jak to tedy je? Na to přicházíme samotnou praxí.
Pokrokem v meditačních cvičeních kundaliní jogy dospíváme k závěru, že oněch 7-10 čakramů jsou čakramy základní, ale existuje celá řada čakramů dalších, většinou málo popisovaných. Že prakticky každý kloub má čakram, že jsou další čakramy mezi nimi apod. To vše zjišťujeme na základě jednoho předpokladu či výchozího pokroku, k němuž praxí docházíme a sice zrozením vnitřního dechu, tedy již probuzením samotné hadí síly. Jedny z prvních vedlejších čakramů jsou stigmata a stigmatizace jako taková...
Po dostatečném zažití a analýze výše zmíněných jevů, kdy jsme již dostatečně schopni zhodnotit význam jednotlivých čakramů přistupujeme k jednoduchému, ale praktickému kroku - vracíme se k oněm základním čakramům a postupně zjišťujeme,ověřujeme si praxí, že jich je skutečně pouze 7-8 podle toho, jakou pozici zaujímáme. Věnujeme pak zvýšenou pozornost právě těmto hlavním čakramům, a pozor, i s ohledem na jejich umístění či individuální pociťování. Není tedy úplně podstatné, zda je ten čakram o 2 cm víc tam či tam. To je jednak hodně individuální záležitost samotného prožitku a jednak o umístění "v těle" můžeme mluvit spíše se značnou mírou nadsázky. Čakramy totiž s tím tělem souvisí i nesouvisí zároveň. Ano to tělo pro ně není tak podstatné, jak bývá zmiňováno v literatuře.
Jedním z hlavních důvodů rozkládání jednotlivých čakramů na více, o němž jsme pojednali výše, nebo zaměňování vedlejších čakramů za hlavní pak může být například nesprávná pozice při cvičení - ohnutá záda, křivá páteř nebo i jen špatný posed. Dalším faktem také je, že tito hledají čakramy nikoli v sušumně v blízkosti páteře, ale koncentrují se do tzv. influenčních bodů - tedy na přední část těla, kam čakramy vyzařují energii. Ačkoli tedy vedlejších čakramů je celá řada, nemusí se jednat přímo o koncentraci do vedlejšího čakramu, ale právě do místa, kam vyzařuje čakram vlivem špatného sedu.
S dlouhodobou, letitou, intenzívní, pravidelnou a každodenní praxí docházíme k rozhoření a vzestupu hadí síly, a následně dalšího poznáníčka, a sice, že nejde ani tak o ty čakramy, jako o samotnou sušumnu, která je sice sama o sobě prázdná, ale k takovému poznatku docházíme až samotnou praxí - cvičením čakramů - tedy vlastně "čištěním" té sušumny, čištěním oněch energentických center - čakramů. Postupně se tak oněch 7-8 čakramů rozplyne a najednou získáváme zkušenost existence pouze dvou čakramů. Ty bývají popisovány jako slunce a měsíc se sídly rozumu a citu. Tyto pak meditační praxí převracíme, docházíme tak k onomu pověstnému kabalickému převrácení světel, či jinak řečeno, jejich propojení, které může charakterizovat třeba Davidova hvězda, Velký symbol vadžrajány apod. Ale tady pozor. Je mnoho těch, kteří o tomto jevu hovoří, avšak málo těch, co až sem opravdu dojdou a jsou schopni správně identifikovat a lokalizovat umístění těchto dvou. "Je mnoho povolaných, ale málo vyvolených" (Mt 22,14). A právě podle popisu této části duchovní cesty a lokalizaci dvou čakramů lze poznat skutečnou zkušenost takové duchovní hloubky. Ovšem již v následujícím okamžiku, ve chvíli kdy dojde k onomu přesunu světel či propojení obou čakramů, které zažíváme jako tzv. okamžité či okamžikové osvícení popsané věrně Smaragdovou deskou - "Co je nahoře je jako to, co je dole a to, co je dole, je jako to, co je nahoře." Ze dvou čakramů se stává jeden - Smaragdová deska pokračuje: "Dílo zázraků Jednoho Jediného". Tedy Jednoty. Konečného a prvotního stavu - alchymická prima materia, Ježíšova Alfa a Omega....
Ale zde bychom stejně tak dobře mohli mluvit o tom, že ve chvíli propojení nevzniká čakram jediný, ale již není žádný. Protože vše je jednotou - a je pouze ona jednota, z níž není nic vyčleněno, není nic, co by v ní mohlo být nazýváno čakramem.

Jak cvičit čakramy? O tom nejlépe a nejvěrněji informuje kniha Evžena Štekla Síla moudrosti a stejnojmenné webové stránky věnované Učení Fráni Drtikola. Sám jsem se ke kundaliní jogy a cvičení čakramlů dostal zcela samovolně, přirozenou cestou po létech především buddhistické meditační praxe. Postupně jsem totiž začal zjišťovat a objevovat skrytý svět, který popisuje tento text. V době, když již u mne hadí síla dosahovala temene jsem se pro poslední etapu cesty rozhodl vyhledat Mistra, ověřit si správnost postupu a nechat si poradit. Zcela nezpochybnitelným faktem totiž zůstává, že kundaliní jógu dělat bez mistra nelze. Z literatury jsem znal několik lidí žijících v Československu, kteří o této praxi psali či přednášeli. Udělal jsem si tedy seznam, těch pár lidiček sepsal pod sebe a začal analyzovat jejich popisy na základě svých zkušeností. Začal jsem mezi nimi škrtat, protože jsem zjistil, že někteří mají své znalosti vyčtené a šíří tak jen pověry, jiní sice jisté praktické zkušenosti mají, ale mizivé, případně žijí stále ještě v představách o tom, "jak by To mělo vypadat". Postupně jsem ten seznam proškrtal a - kupodivu - zbylo jen jediné jméno. Jméno člověka, který zcela jistě a rozhodně celou cestu sám úspěšně prošel až do jejího konce, o čemž jsem se následně mohl přesvědčit jako jeho žák. Ano, byl Evžen Štekl, nikdo jiný. Psal se rok 1995.
Ale vraťme se k čakramům. Další často pokládanou otázkou je, "zda je tato praxe nebezpečná". Sice se odpovědí zabývám i na jiných místech, ale pokud to stručně shrnu, lze konstatovat, že ano! Nedoporučuje se cvičit ji bez mistra. Je nebezpečná minimálně a především pro ego. I proto "je pro ni potřeba velká trpělivost, velká vytrvalost a velká odvaha. A kdo toto nemá, ať toho raději nechá." Jak říkával již Fráňa Drtikol.
A jak na to, pokud tyto vlastnosti máme? Jak zajisté vyplývá ze shora uvedeného, opravdu "stačí" (a je podstatné) cvičit právě oněch 7 (v případě cvičení vleže 8) hlavních čakramů, jak popisuje klasická jógická literatura. Další čakramy jsou čakramy vedlejšími. Cvičit více čakramů než oněch 7 základních pak může mít rozptylující vliv. Tato praxe je dlouhodobá. Není na měsíc, či rok, ale na léta, a pokud budete cvičit chybně (především ve smyslu úmyslu), sama vás od sebe odpudí! Nevydržíte ji cvičit, nebude mít výsledky a nejen že nedosáhnete, ale sejdete z cesty.

Na tomto místě je ovšem nutno si ovšem také uvědomit, že celý výše popsaný postup je z časového hlediska, jeho trvání a rychlosti průběhu jednotlivých kroků ryze individuální záležitostí. Může trvat roky, může trvat celý život či déle, ale také jej lze zvládnout po určité době meditační praxe během jediného okamžiku v jakékoli chvíli či dobu během naší duchovní cesty. To je právě tím "okamžitým osvícením". Lépe řečeno právě "okamžikovým", protože osvícení, probuzení, prozření, poznání, dosahujeme během jednoho jediného okamžiku po dlouhé, intenzivní praxi, nikoli tedy okamžitě a z ničeho nic!



22.3.2012



Š Jan Lípa






Kolik je čakramů - Kolik je čaker v MP3 ke stažení - namluvené Janem Černochem ze Studénky.