Převrácení na pravou víru, aneb Zvnitřnění

Jan Lípa




MOTTO:
Jediná cesta vedoucí k dosažení očisty, k přemožení starosti a žalu, k ukončení strasti a bolu, k nastoupení správné stezky a k uskutečnění Nibbany, jsou čtyři základy rozjímání.
Které jsou tyto čtyři základy?
Setrvá-li učedník v pozorování těla, v pozorování pociťování, v pozorování mysli, v pozorování duchovních jevů, houževnatě, jasně vědom a pozoren po potlačení světské žádostivosti a záští.
Podklady všímavosti, Slovo Buddhovo, 1936



Správné nastoupení duchovní cesty a její zdárné zvládnutí je podmíněno jedním na pohled jednoduchým, přesto velice důležitým krokem. Zvnitřněním neboli obrácením pozornosti do nitra, což je skutečné "obrácení na pravou víru". Tento, často opomíjený, jev pro jeho obyčejnost, pro mnohdy přehlíženou jemnost je nutno blíže připomenout, neboť: jak bychom mohli bdít nad vnitřním i vnějším bez zvnitřnění, jak bychom mohli zaznamenávat náš duchovní vývoj, jak bychom mohli cvičit kundaliní jógu bez zvnitřnění, jak bychom mohli postupovat, jak bychom mohli probudit hadí sílu bez zvnitřnění, jak bychom mohli vyzvednout hadí sílu nad hlavu bez zvnitřnění, jak bychom mohli dosáhnout poznání bez zvnitřnění, jak bychom mohli dosáhnout poznání bez vyzvednutí hadí síly nad hlavu?!

Ačkoli to celá řada duchovně hledajících provede zcela automaticky, bez toho, aby celý jev analyzovali a poznali potřebné podmínky některým z nich se třeba i podaří postoupit dále, je přeci jen daleko lepší a pro dosažení cíle nesporně spolehlivější učinit tak vědomě, z vlastního rozhodnutí a vlastní vůle. Jiní naopak ovšem k tomuto nedojdou. Zůstanou na povrchu, jak říkával Evžen Štekl, a nemohou postoupit dál. Tam pak nastává ono pověstné "sejití z duchovních pozic". Kde jsou dnes oni rádoby pokročilí, jež své omyly dávali na odiv ostatním a nechávali se za ně ještě téměř až uctívat... Kde jsou bez zvnitřnění?! Proto Bděte! Jak tedy provést ono zvnitřnění - obrácení pozornosti do nitra a zakotvení tam? Je třeba si uvědomit, co máme k dispozici na naší duchovní pouti. Co je nám k použití nejpřirozenější a nejblíže? Naše tělo obdařené šesti smysly a živené potravou a dechem! Tělo, které je samo o sobě čisté, prázdné, bez podstaty. Tělo, jehož vzhled, podoba, funkce a možnosti nejsou náhodné, ale byly nám dány v této formě právě proto, aby nám co nejlépe umožnilo cestu k vysvobození, ostatně stejně tak jako všechno "kolem" nás samých.

Je nutno pozornost prostě a jednoduše obrátit do těla, neustále, stále znovu a znovu obracet pozornost "do těla", zakotvit tam, odtud vycházet, neustále se vracet dovnitř, kontrolovat to a opakovat - zaměřit pozornost na tělo - na jeho pohyby, tvar, smysl. Pozor, to je důležité! Je tedy nutno plně se ponořit do nitra nebo alespoň "jedním koncem pozornosti"! Pozorovat a analyzovat, co, jak a kde vzniká. Nalézt čakramy, cvičit je a pozorovat i během dne během všedních činností, aktivit a dění. Zjistit podmínky, jaké tomu dáváme. Obrátit naši pozornost do těla, odtud vycházet a odtud se dívat - na jevy vnitřní i vnější - tam prožívat svět i vesmír "kolem". Mít tělo neustále v patrnosti, vycházet z něho. Je dobré použít jako podporu, jako naší meditační oporu dech - právě tak, jak to kázal Buddha. Ale také jak říkával Evžen Štekl - "dech spojený s vědomím". Tím to však pouze začíná. Je nutno kontrolovat dech, pohyby těla, činnost srdce... až do "proměny krve" (pozn. 1) a oživení vnitřního dechu (jak popisuji např. v textu Všemocná hadí síla, pozn. 2) a dál k poznání mystéria "díla zázraků jednoho jediného" (pozn. 4) či Velkého symbolu, chcete-li, jak ostatně popisuji v jiných textech (pozn. 2).
Na jedné straně tak omezíme hloubavost, těkavost mysli, ve smyslu biblického "Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království Nebeské" (pozn. 3) přinášející mnohem kvalitnější bdění a zpětně i hloubku soustředění, na straně druhé nám umožní pochopit, poznat a prožít ono Hermovo "Co je nahoře, je jako to, co je dole..."(pozn. 4).
Taková praxe - tedy bdění, pozorování těla, pohybů, pochodů, funkcí, pocitů, myšlenek, citů, náplní vědomí... skrze bdění nad dechem vede ke "zpomalení", k uklidnění (a tudíž všem osmi stupňům vnorů - pozn. 5), současně i k vyšší energii nitra, neboť ji tak neztrácíme. Kam máme totiž zaměřenou pozornost, tam je směrována i energie. Postupně se dostáváme i k samovolnému bdění (všímavosti, vhledu) - bdění nikoli nad dechem, ale z dechu samotného, k samovolnému vědomému dýchání, štěstí a radosti a zase opět k vnorům...

Skrze své nitro a právě ve svém nitru najdeme a poznáme celý vesmír. Vesmír, který je uvnitř je tentýž, který je vně. Můžeme ho ovšem poznat mnohem lépe a důkladněji než nejnovější astronomickou technikou. I Zde platí výše zmíněné "Co je nahoře, je jako to, co je dole...". Ten, kdo pronikl až do prázdnoty sušumny, kdo ovládl její temnou záři, ví z vlastní zkušenosti, o čem teď mluvím.

Rozdíl mezi světským a duchovním člověkem spočívá právě v této mizivé, nepatrné maličkosti. Žádné formální rituály, žádné viditelné jednání, žádné pozorovatelné chování, žádná snadno předstíratelná ušlechtilost, žádná změna, ale pouhé obrácení pozornosti do nitra. Obrácení pozornosti, které navenek nejen že není patrné, ale také jednání a chování dotyčného vůbec nemusí poznamenat, ani změnit. Ale právě tím obrácením pozornosti do nitra se stává celý život jedním Velkým rituálem. (Mimochodem i proto doporučuje Evžen Štekl v Síle moudrosti (pozn. 6) praktikovat například zvláštní cvičení pro jídlo. To dokládá a odůvodňuje ritualizaci dne.). Člověk zůstává tím, čím je, čím se narodil a pouze poznává, čím je i to, co je teď. Daleko lépe, či spíše nejlépe může poznat čím je - poznat přítomnost, skutečnost bez příkras, bez představ a očekávání, poznat, že je pouze člověk. Tady a teď. Poznat svou skutečnou podstatu - která je prázdná. Radostně prázdná a šťastná sama o sobě.



Poznámky:
1. Viz stejnojmenný autobiografický text Gustava Meyrinka
2. Další texty Jan Lípa - Sněžné osvícení či Jan Lípa - Hlubiny nemyšlení apod.
3. Evangelium podle Matouše, 5.3
4. Smaragdová deska Herma trismegista
5. Vnory - pohroužení - všimněme si samotného názvu - vnor - vnoření - v nitro - tedy do nitra...
6. Štekl E.: Síla moudrosti, 2. opravené a rozšířené vydání, Praha, 1994.



27.3.2012

>

© Jan Lípa