Mantram


Jan Lípa


MOTTO: S pozornou myslí vdechuje a vydechuje.
Vdechuje-li dlouze, ví: "vdechuji dlouze";
vydechuje-li dlouze, ví: "vydechuji dlouze".
Vdechuje-li krátce, ví: "vdechuji krátce";
vydechuje-li krátce, ví: "vydechuji krátce".
Slovo Buddhovo, Dvůr Králové n. L., 1936


Celá praxe bdění je založena na jednom ze základních meditačních cvičení předaných samotným Buddhou. S pozorováním nadechování a vydechování vše začíná a vše končí. Máme je s sebou neustále, není k němu zapotřebí nic zvláštního. Vyšším stupněm bdění je pak jasné vědomí, jež je však skrze bdění také dále rozvíjeno. Cvičí se na základě uvědomování si pohybů, poloh těla, změn pocitů či mysli apod. např. při chůzi, kdy se tělo i mysl dostatečně uvolní plynulým, přirozeným pohybem celého organismu.
V pozdějším, především pak tibetském buddhismu, byla značnou měrou uplatňována praxe manter a dalších spíše podpůrných meditačních technik. Připomeňme, že samotnému lamaismu se také říká mantrajána. Mantra (či mantram - tj. v rodě mužském) může být vhodným doplňkem meditační praxe, nikoli však náhražkou za bdění. To nahradit nedokáže. Bdění je skutečně nejlepší meditací. Přesto jsme často dotazováni, jak to s tím mantramem a Učením FD vlastně je... i proto jsem se rozhodl napsat tento článek.
Všimněme si nejprve podobnosti bdění nad nadechováním a vydechováním a mantry - obé je založeno na pravidelném, neřku-li přímo rytmickém opakování. Že by to byla náhoda? To jistě ne. Navíc obé lze úspěšně použít jako celodenní meditační opory. S určitou mírou nadsázky můžeme hovořit o bdění jako o nejvyšší mantře, nebo chcete-li o tiché mantře. Bdění, jak zmiňuje Pavel Šolc ve svém článku o něm, je současně ale také nejvyšší formou askeze. Jedná se o tzv. askezi mentální. Je to nejrychlejší forma askeze. Neléčí následek jako jiné formy askeze, ale přímo příčinu. Přikládá sekeru ke kořenům a odetíná je přímo na samém počátku, v místě vzniku, v mysli samotné dříve než se stanou slovem nebo činem.

Může se ovšem stát, že člověk z nějakého důvodu není schopen bdění. Co s tím? Potom by se měl vrátit jednak k základnímu nácviku bdění - tedy pozorování nádechu a výdechu při formální koncentraci v sedu se zkříženýma nohama - v ásaně a při chůzi. Je ovšem možné použít právě mantru. Ta je vhodná také například při začátcích duchovní praxe, kdy člověk nemá ještě dostatečně vycvičenou hloubku koncentrace pro bdění. Sám jsem ve své praxi využíval formy mantry již od raného dětství, kdy jsa ovlivněn katolickým okolím, používal jsem postupně různých modliteb, které někdy po roce 1990 začala přirozeně nahrazovat meditační praxe bdění. Dnes se mi to jeví jako naprosto přirozené, tím, že jsem to tenkrát, a bylo to více než deset let, praktikoval, jsem si v podstatě připravil cestu pro další praxi. Byla to pro mě jakási průprava, či alespoň jedna z nich, pro daleko obtížnější meditační cvičení.
Manter však můžeme použít například v případě nemoci a jiného tělesného oslabení, jež nám bdění znesnadňuje.

Jak si vybrat správnou mantru? Tu nám buď určí mistr nebo si zvolíme mantru pocházející z některého ze svatých textů. Mantra by pro nás měla mít sílu, měla by být jedinečná. Toho dosáhneme právě volbou takové, jež je nám blízká a přitom je tradiční, tedy vybranou právě ze svatých knih. Je možné využít mantry z téměř jakéhokoli náboženského textu, tedy jak buddhismu, tak také hinduismu, taoismu, křesťanství apod. Můžeme tedy sáhnout jak k mantrám, tak i k bhadžanům či modlitbě. Mantru není třeba měnit či jich střídat více. O vybrané mantře, která je do jisté míry záchranou pro případ, že máme bdění znesnadněné a musíme meditovat dále, se nemusíme bavit s přáteli. Vlastně bychom ani neměli, aby si zachovala co největší sílu.
Lze se poradit jak s mistrem, tak i využít literatury, které bylo u nás od 20. let 20. století o tomto tématu napsáno poměrně hodně. Tenkrát se dokonce rozhořel "spor o mantru" mezi mystikem Karlem Weinfurterem a hermetikem Otakarem Griesem, kdy KW tvrdil, že u mantry je důležitý význam a OG zase že rytmus, znění. Ono je to logické uvědomíme-li si, jakou praxi vykonávali, ale kdo měl pravdu? Oba. To ovšem na věci výběru naší mantry nic nemění. Nám to však může pomoci v tom, že lze při výběru použít obou přístupů.
A kdy a jak praktikovat vybranou mantru? Způsobů je celá řada, jak se ostatně můžeme dozvědět z literatury, ale vzhledem k tomu, že naše mantra by měla být především přípravou k bdění, měla by být prováděna stejně jako bdění samotné.

Je jistě zajímavé, že i sám Drtikol praktikoval mantru, jak sám vzpomíná v zápisech jeho žáků. K mantrám a bhadžanům se pak scházeli žáci AA, nebo např. žáci HŽ k rozsáhlé mantře Lankavatara sútry. Na druhé straně, mi někdy v letech 1997-98 jiný někdejší Šteklův žák vysvětloval, že není třeba bdít, protože člověk přeci bdí stále, když zrovna nespí. To je a není pravda. Ono záleží na míře toho bdění a na zaujetí myšlenkami, ponoření v mysli, a především samotné snaze o bdění jako takové. Ten bdělý stav necvičeného člověka je velice podobný snovému stavu právě pro ponoření se v myšlenkách, hloubání a přemýšlení, jež tak vytváří iluzorní obraz světa a vzdaluje od toho skutečného. Tento žák vydal několik knih a v jedné dokonce vyjmenovává určitou formu a příklady manter, jež doporučuje čtenáři k praxi. S tím nelze nesouhlasit, ale také nelze upřednostňovat mantru před bděním samotným. Proto je bdění naprosto nezbytnou a dokonce i nejvyšší meditační praxí. Je tedy nutno souhlasit s Františkem Heinem, který jako žák Drtikola si sám prošel mnoha složitými, technicky náročnými či tantrickými meditačními praktikami, ale přesto nakonec říká: Dech vede nejdál!

Tibetský buddhismus používá manter ještě k jednomu účelu. Podobně jako mytologie jiných kultur užívá ústní podání k zapamatování, neztracení učeních v proudu času. Recituje tak opakovaně svaté texty formou manter a povyšuje je na mantru samotnou na jedné straně, avšak na straně druhé do jisté míry deklasuje význam samotného obsahu textu.
Na závěr však ještě jednou zopakujme, že mantru při naší praxi použít lze a v určitých situacích či případech je to i vhodné, ale nikdy nemůže být náhražkou samotné praxe bdění. Nejlepší mantrou je totiž právě bdění nad nadechováním a vydechováním.



27.10.2011


© Jan Lípa





Mantram v MP3 ke stažení - namluveno Janem Černochem ze Studénky.