Nabereme vdech z anáhaty a vedeme jej nahoru
1. do ádžny, odtud vedeme poprvé výdech do múladháry,
z ní vedeme nádech zpět do ádžny, podruhé vydechujeme do múladháry,
z ní nadechujeme znovu do ádžny, potřetí opět výdech do múladháry,
2. z múladháry vedeme nádech do ádžny a z ní vydechujeme do svadhištány (třikrát),
3. odtud vedeme nádech zpět do ádžny a z ní vydechujeme do manipúry (třikrát),
4. odtud vedeme nádech zpět do ádžny a z ní vydechujeme do anáhaty(třikrát),
5. odtud vedeme nádech zpět do ádžny a z ní vydechujeme do višudhi (třikrát),
6. odtud vedeme nádech zpět do ádžny, poprvé výdech nad hlavu do sahasráry,
odtud nádech do ádžny, podruhé výdech nad hlavu do sahasráry,
nádech do ádžny, potřetí výdech nad hlavu do sahasráry
a nakonec
7. znovu nádech do ádžny a výdech do celého vesmíru.
Volně dle: Evžen Štekl, Síla Moudrosti, Praha 1994
Text Cvičení čakramů byl dočasně odstraněn, neboť byl rozpracován v nové knize Jana Lípy:
UČENÍ FRÁNI DRTIKOLA - OD ČAKRAMŮ K NEMYŠLENÍ.
Kniha vyšla v Nakladatelství Svět, roku 2014.
Z knihy (z kapitoly Cvičení čakramů, str. 38) vyjímáme tuto ukázku:
"Celé cvičení (čakramů) je vertikální, tedy v ose těla "v blízkosti páteře". Míru správně zvládnutého cvičení nám ukazuje právě "hloubka koncentrace". Pohyb vědomí sušumnou je plynulý, nepřerušený, bez zahýbání, bez zastavování. Meritem věci je představa, nebo? představa je vědomí a vědomí je představa, jak říkal Fráňa. Představou "já" zpočátku procházíme sušumnou, později dochází přímo k přesunům vědomí jako takového. Nekoncentrujeme se však na čakramy a u. vůbec ne na body na těle či v něm. Ani neprodýcháváme žádná místa, prostě skrze čakramy jen procházíme. Čakramy nespojujeme s tělem, ač je uvnitř "těla" cvičíme. Nevytváříme si tedy představu umístění čakramu ve fyzickém těle ani souvislosti s orgány. Ve chvíli cvičení fyzické tělo de facto ani neexistuje. Pokud bychom je s tímto spojovali, mohlo by to pro nás znamenat určité obtíže."
@ Jan Lípa