Motto:
"Důkladně přečíst, aspoň desetkrát a promyslet."
Fráňa Drtikol o Slově Buddhově.
V dnešní době je stále méně obvyklé, aby lidé četli. Čtou stále méně. A přitom žijeme, podobně jako kdysi v Tibetě, ve zcela výjimečném období, které nemusí a nejspíš ani nebude trvat věčně. Nejen že máme doslova na dosah značné množství kvalitní duchovní literatury, ale také vynikající mistry, kteří ji hledajícím zpřístupňují svým psaním... To čtení těch skvostů je nutné. Tím čtením, či posloucháním si, jak vnitřně postupujete při cvičení, uvědomujete: "Aha, tohle znám, tak to je". Jestliže jste nedošli až sem, čtete, či posloucháte, vidíte, či slyšíte, ale nechápete - neuvědomíte si, že to je tak, že to je Ono.
Jak říkali mistři: "Přehlédneš To". Ježíš říkal: "Bděte...".
Proto tedy je třeba číst a poslouchat ty skvosty nevyčíslitelné ceny, které nám tady mistři zanechali stále a stále dokola. Není to žádné "vymývání mozků", jak tomu mnozí říkají, ale je to
"cesta uvědomovací", jak to nazval František Drtikol.
Velice rychle postupujete, když si přečtete o něčem, co jste již zažili a vzpomenete si na To!
Jóóóó, to je ono, už vím...
A pak, když To zažijete znovu, již To nepřehlédnete.
Pisatel tohoto článku, když ve svém dětství zažíval Prázdnotu, chodil pak na ta místa, kde ji zažil a hledal ji na těchto místech.... samozřejmě marně. A uvědomil si, až po přečtení několika článků od Jana Lípy, že je To tady pořád, je to "Bez přicházení a odcházení" a je to "Osvobozující osvícení"!. Jenom tomu musíme dát podmínky. Ono se To neváže na místo ani na čas. Až studiem těch textů si uvědomil, že je To tady pořád, jenom musí nastavit podmínky, které, jak říkával Evžen Štekl jsou vlastně nepodmínkami.
Ale pozor! Jak říká bratr Jan Lípa a před ním Evžen Štekl, nejdříve je nutné na sobě pořádně máknout. Cvičit čakramy, bdění a jasné vědomí. Tuto etapu nelze vynechat ani přeskočit! Teprve po létech takové praxe docházíme zmíněného poznání. Kdo by se o "vzpomenutí si" pokoušel bez toho, neuspěje. Nezanedbatelný význam má však také samotný náš život s jeho každodenními většími či menšími problémy, bolístkami a strastmi. I ten nás postupně, den ode dne, připravuje na příchod poznání.
Proto makat na sobě (čakramy a bdění) a k tomu číst, číst a číst, či poslouchat pořád dokola právě tak, jak to dělá pisatel tohoto článku. Proto si namluvil pro sebe tyto skvosty a uložil do formátu mp3 zde: http://www.ulozto.cz/soubory/Hans64/Namluvene-duchovni-soubory-mp3-Hans, aby je mohl stále poslouchat, třeba při práci, nebo na cestě, atd.
A důležité je poslouchat, nebo číst To bílé na pozadí, jak to říkával Evžen Štekl Janu Lípovi. Nutno dodat, že výše zmíněné pisatel tohoto článku nikde nevyčetl, je to jeho osobní zkušenost, jíž může dosvědčit, že tomu tak opravdu je.
Ve Studénce 26.8.2014
Jan Černoch
© Jan Černoch