Ještě na střední škole, jsem dostala od spolužáka, kromě jiných knih i Sílu moudrosti. Tenkrát jsem si přečetla jen kapitoly pojednávající o Fráňovi, knihu odložila do knihovny a pak ni docela zapomněla.
Až po několika letech, začátkem roku 2005 jsem takhle jednou srovnávala už dost nepřehlednou knihovnu, objevovala různé zapomenuté poklady a narazila také na Evženovu Sílu moudrosti. Otevřela jí, a opět jsem se ponořila do kapitol o Fráňovi, tím srovnávání mé knihovny skončilo. Ale tentokrát jsem četla dál a během toho čtení jsem žasla a těšila se na to slibované čakramové cvičení. (Do té doby jsem se nesetkala s žádným konkrétním návodem, jak si říkám pro sebe, "jak uvařit polívku," takže má zvědavost byla na místě).
Dodnes si nejsem přesně jistá, co mě přimělo začít tenkrát cvičit! Nikdy jsem nic takového nedělala a přistupovala ke všemu spíše s nedůvěrou.
Byla jsem asi překvapená jednoduchostí a konkrétností toho návodu (ono to teda není vůbec tak jednoduché jak to ze začátku vypadá), ale nejen tím, Evžen v SM jasně píše, že... "Kundaliní jóga je záležitost dlouhodobá, není to tudíž recept na nějaký bleskový výsledek, ale přesto je spolehlivá a vede v jednom jediném životě k cíli."
Podle způsobu uvažování a vyjadřování to nevypadalo na nějakého mluvku, psal jasná fakta, konkrétní způsob, žádné mlžné bláboly, (základní sdělení bylo - bez práce nejsou koláče, často bez tvrdé a hlavně poctivé práce), cítila jsem, že kdyby to nebyla pravda, tak by to takhle nenapsal!!! (Jasně napsal "vede", nenapsal mohla by vést, nebo možná povede.) Myslela jsem si - jestli říká pravdu, tak to musím vyzkoušet, i kdyby mi to mělo zabrat třeba celý život!
To byl asi ten největší impuls.
Evžen k tomu říká:
"Když se s tímto návodem setká ten, který k němu pojme důvěru, pak to svědčí o tom, že se s ním setkat měl a jeho doba uzrála. Před člověkem, který poctivě a uvědoměle cvičí čakramy, se otvírají obzory nikdy netušené."
Najednou se začalo v mém životě všechno měnit. Mé vnímání světa se stávalo více senzitivnější, cítila jsem, jak mým tělem a hlavně páteří prochází energie, barvy byly sytější, mívala jsem stabilnější náladu.
Současně jsem prožívala problémy v práci, s rodinou, rozchody, atd. prostě mela.... Nevěděla jsem, co se děje, ale přesto jsem cítila že, je vše na dobré cestě. Pod tím vším chaosem jsem vnímala takový klid, ticho, mír v sobě, bylo to zvláštní.
Během začátků mého cvičení, jsem řešila otázky a odpovědi následujícím způsobem, buďto jsem se koukla do knihy (Fráni nebo Evžena) a nebo jsem si položila otázku jakoby sama pro sebe a očekávala odpověď (mohla přijít kdykoli a jakýmkoli způsobem, časově neomezeno, asi záleželo na druhu otázky, člověk ale musel být pozorný). Ale i tak jsem cítila, že jsem v tom zcela sama jediná a kdybych měla opravdu problém, nemám se na koho obrátit. Vždyť málo kdo z mých přátel ví, co to Sušumna je, a vůbec nikdo necvičí čakramy. (Nevěděla jsem nic o Evženových žácích, nikoho jsem naznala, webové stránky ještě tenkrát nebyly.)
Jednoho dne k nám do knihkupectví přišel zákazník a požadoval Sílu Moudrosti. Zrovna jsem ji četla :))) Řekla jsem mu to, a on se představil jako Evženův žák. To bylo fakt ohromný! Byla jsem překvapená. O to víc, že jsem zrovna jen na chvíli zaskakovala za kolegyni v přízemí, a tak natrefil právě na mě. Jinak bychom se vůbec nesetkali, bývala jsem totiž jinde. Tak jsem se seznámila s Jendou Lípou.
Po několika měsících se objevil znovu, situace se prakticky opakovala, ale to už jsem cvičila čakramy. Zahrnula jsem ho spoustou otázek, opravil mi hrubé (a zásadní) chyby ve cvičení, dostala jsem instrukce, které v knize nebyly dost zdůrazněny, protože mohly být považovány za samozřejmost, ale já jsem je nevěděla, pověděl mi o nutnosti bdění, dostala jsem Slovo Buddhovo a s "pánembohem," makej!!!
Přestože jsem ve svém životě neměla možnost setkat se ani s Fráňou ani s Evženem, souhrou velice zvláštních okolností jsem potkala jednoho z jejich přímých žáků, pokračujícího v odkazu svého Mistra. Nedovedu si představit svou práci bez podpory a konkrétních rad Evženových žáků, ale také bez doplňujících textů a komentářů k duchovní praxi uvedených na webových stránkách.
A tak se naplnila Evženova slova:
"Sami v sobě máme hledat schopnost poradit si. Nechť však nikdo nepochybuje, že bude-li toho třeba, dostane se mu plné pomoci."
Evžene děkuji!!! :)
květen 2008
Š Lucie Vondrová