Po delším přemýšlení jsem se rozhodl napsat o cvičení a zkušenostech, které jsem po dvou a půl letech získal. Chci ale říct, že nejsem žádný mistr, nebo znalec nauky. Píši to z úrovně znalejšího začátečníka, který řeší hodně problémů a který ještě neopustil "maminčinu zabalovačku".
Na tuto cestu jsem narazil začátkem jara 2006 při hledání skupiny osob, které praktikují budhismus. Po jisté době mě hledání přivedlo na internetu na Sílu moudrosti, která mě okamžitě zaujala. Hned jsem napsal na uvedený e-mail, kde mě přišla od Jendy Lípy vstřícná odpověď.
Při našich setkáních mi Jenda trpělivě vysvětloval všechny postupy při cvičení čakramů a všechna rizika, která by se mohla objevit. Jelikož nepatřím mezi rychle chápající spoluobčany, tak se hodně nadřel a dlužno dodat, že mu to bohužel zůstalo i nadále... Jsem moc rád, že jsou guruové, kteří nezištně pomáhají všem, čímž tato cesta, kterou připravil pan František Drtikol je jedna z mála, která je určená naprosto pro všechny upřímně hledající. Je jedno, co jste prováděli za divoké kousky v minulosti, co se vám nedaří, kde ubližujete - zde je možnost začít napravovat a kultivovat sám sebe hned, praxí a nezdržovat se zbytečnostmi. Jak je řečeno na Síle moudrosti - hned a bez kudrlinek... Jaká paráda - jsem sice jakýkoliv, ale můžu začít a nebe se mi neuzavře pro moje současné nectnosti! To jsou skutečně rovné šance pro všechny. Nebojte se ale, že nám to ponechá naši současnou povahu a pojedeme po duchovní dálnici. Po cestě nás to přinutí, ať chceme nebo ne, na sobě začít tvrdě pracovat, což je základ.
Vzhledem k tomu, že máte na začátku velmi rozdivočelou mysl, budete mít problémy s procházením vědomí mezi jednotlivými čakrami. Ono se řekne - začít procházet, ale není to zpočátku vůbec jednoduché. Zde je první velké síto. Kdo nemá dostatek trpělivosti a vytrvalosti, nebo chce rychlé výsledky, toho to k dalšímu postupu samo nepustí. To slovo "nepustí" je velký dar absolutna. Pokud bychom mohli dostat vše, co chceme, dostali bychom se do koloběhu "zajímavých" a lákavých problémů a zabředli v domnělé spokojenosti, která by nás zarazila v růstu. Nic by nás nenutilo jít dál. Je potřeba si uvědomit, že zde se darů rozdává jako šafránu - jediným cílem je dosažení osvícení. Je to cesta, kde odměnou je osvícení!
Divoká mysl je jako rozjančený koník, který se musí zkrotit, zapřáhnout a donutit k poslušnosti. Nečekejte ovšem, že roztěkanost mysli porazíte okamžitě! Vaším úkolem je jí zklidnit, aby nám nepřekážela a hned dalším krokem je poznat její kořeny, její původ. Po tomto "zjištění" již zamíříme přímou cestou do procesu rozvzpomínání si své skutečné podstaty. Takže - není účelem s myslí bojovat (neboť takový boj by byl nekonečný), ale pochopit ji! Je zde zapotřebí upozornit, že "boj" s myslí může být hodně dlouhý a je skutečně pro silné nátury, nebo pro Ty, kteří se skutečně odhodlají, odváží se sebou něco udělat.
Vrátím se k procházení vědomím sušumnou. Je hodně důležité procházet v rovné přímce skrze všechny čakramy pěkně tak, jak se má. V začátcích jde o to, alespoň přibližně procházet, a pokud ani to nepomáhá, tak alespoň jít do konečného čakramu. Je to těžké, ale v delším horizontu dobře řešitelné. Než se mysl trochu uklidní, bude to práce na několik týdnů, nebo měsíců. Při procházení je mimořádně důležité udržovat trvalé bdění. Čím bude bdělost ostřejší, tím i cvičení (meditace...) hlubší. Nechtějte, ale všechno hned. "Mus" totiž dokáže spolehlivě zablokovat jakoukoliv dobrou snahu. Není to nic křečovitého, je to především o klidu, uvolnění a správném náhledu. Není-li, půjde to hůře, ale i to se časem naučíte... Cvičení si Vás samo navádí a říká, jak se to má dělat.
Cvičení čakramů prochází neustálým vývojem. Nebojte se chyb. Nečekejte, že bude stejné na začátku a např. za půl roku. Nechtějte postupný vývoj, nechtějte stejné zážitky, nechtějte vidět zářivá světla, různé barvy, nechtějte pocity blaženosti! Byla by to jenom hra mysli... Neříkám, že je to špatné. Určitě nám to pomůže jako ukazatel na cestě, že se něco "děje". Lpět na tom, už je, ale velká překážka. Musíme mít také na paměti, že v čakramech je uložena naše osobnost, se všemi karmickými vlivy. Vyčistit to, produchovnět, je pořádná práce a na dlouho. Díky cvičení konečně můžeme poznat svoji bytost.
Při konci cvičení, při výstupu ven (nad hlavou) je potřeba si uvědomit, že tam končí jakákoliv vaše "práce". Tam v tichu zůstáváte... Ale na správné provedení přijdeme opět časem a praxí samotnou. Musíme si uvědomit, že provádíme to, na co máme. Pokud se nám ale něco nedaří, nemá cenu se tím zbytečně zaobírat. Navíc - nemůžeme dobře posoudit, jestli to je skutečně nezdar! Co když je to právě to správné, co právě probíhá? Nejlepším řešením je vůbec nehodnotit vlastní úspěchy, nebo nezdary. Je to přeci jenom práce naší mysli...
Samotné cvičení čakramů (byť důležité a nezastupitelné) by nebylo ničím bez bdění. Není to nic jiného, než pozorování "sebe sama" při jakékoliv činnosti, kterou provádíme. Např. jdu ulicí, tak to pozoruji, jím - pozoruji, mluvím - také to vím, kašlu - registruji..., při tom všem nejsme žádní činitelé! Jsou to děje a jevy, které probíhají a my si je pouze uvědomujeme, zaznamenáváme, okamžik od okamžiku. Zpočátku je to samozřejmě problém, nejde to, zapomínáme, "nemáme" dostatek času. Jakákoliv naše výmluva ale znamená, že nejsme ještě dostatečně zralí. Jedině upřímností k sobě samým to postupem doby půjde lépe a lépe. Postupem doby se bdění začne zlepšovat a časové intervaly pozornosti se budou prodlužovat. Z několika nesouvislých okamžiků až po bdění po celý den. Je to ovšem práce na delší čas, takže zoufání není vůbec na místě. Vše se zdaří, nesmí se pospíchat. Po čase začne bdění naskakovat samo a Vás to už ani nepřekvapí.
Cvičení čakramů a bdění jsou vlastně dvojčata, která bez sebe nemůžou existovat. Jedno podmiňuje druhé. Až zvládnete dobře cvičení a budete bdít většinu dne - a pak i uvidíte, že je život jenom jedna velká iluze, vytvořená vaší myslí, ale samotnému poznání vlastně už ani nepřekáží. Ale samo bdění není naším cílem - tím je poznání podstaty všeho, podstaty sebe - nemyšlením naučeným pomocí bdění.
Na závěr chci podotknout, že toto je skutečně velmi rychlá cesta. Máte možnost během jediného života skončit svoji pouť a vejít do nirvány. Za to se ale očekává tvrdá práce na sobě samotných a velká pomoc druhým. Představa, že již nebudeme znovu a znovu prožívat další trápení a muka, ale stojí určitě za to!
Pro Sílu moudrosti
Miloš Adamů
(Po konzultacích s Janem Lípou a následných opravách textu 28.5. - 18.11.2008 a jím provedené konečné editaci 18.11.2008. Opravy posloužily k výuce žáka a jeho usměrnění na dobrou stopu. Zde použitý text není onen původní od M.A., ale zmíněná konečná editace J.L.)
Obsah druhého textu nevyjadřoval pojetí cvičení čakramů dle Učení Fráni Drtikola, Evžena Štekla a Jana Lípy, nebyl proto použit, ani opraven. Význam textu je tedy spíše jen dokumentační pro duchovní vývoj samotného autora.
© www.silamoudrosti.unas.cz, 2008