Z dopisů Antonínu Šlechtovi


21.5. 1993

U tohoto cvičení je třeba zachovávat pravidelnost - nevynechávat /tedy pokud možno/ rozjíždět to pomalu. Nejdřív asi tak na 3 až 5 dechů do každého čakramu a po několika týdnech přidávat. Také záleží na vytrvalosti - já jsem to cvičil 15 let.


27.9. 1993

A hlavně cvič! Protože to zevní rozumování ti skoro nic nepomůže. Trpělivost - vytrvalost - jít za tím jako beran! Cenu má jen duchovní /vnitřní/ praxe! Analyzuj to a makej!


11.1 1994

...a tak vlastně v tom snažení o nemyšlení přijdeš na to, že tím nemyšlením zcela ztrácíš svou totožnost, to znamená, že o tom panákovi nevíš.


15.6.1994

A abychom si ho vydobyli tak, jak jsem taky mluvil o tom nemyšlení - tak jsem měl na mysli nejen to nemyšlení, ale taky tu etapu, která tomu poslednímu závěrečnému boji předchází - a to je právě ta práce na čakramech nedá se to přeskočit, musíme to vymakat, musíme se tím naučit žít! Tedy práce na celých 24 hodin denně, jak to říkával Fráňa. Tak tohle to jsem posledně tak nějak pozapomněl zdůraznit - víš tu přípravu - aby to nitro bylo prosvícené, čisté a to taky znamená nezapomínat na bdění, na jasné vědomí na kontrolu myšlenek. Jednu chybu dělá většina těch, kteří se už dostali dosti vysoko - a to, že se soustředí pouze na nemyšlení a přitom zapomínají na tu přípravu tj. na ty čakramy, bdění atd. atd., jak o tom píšu v minulé větě.


8.3.1995

...musíš tím žít taky mezi dnem, to znamená, že to bdění a nebo to brzdění a hlavně to uvědomování setrvačnosti myšlenek si musíš jasně uvědomovat co možná stále. Já vím ono to není snadné - sám jsem to zažil... vytrvej.


23.3.1995

Tondo ten boj s těma myšlenkama bude nekonečnej, dokud nepochopíš, že právě tento boj se snažíš registrovat svými smysly. Víš? Chceš bejt u toho /svými smysly/ a to je práce, která z předu ubývá a zároveň v zadu přibývá atd. atd. do nekonečna! Neboli jinak řečeno: člověk chce nemyslet, ale chce o tom vědět, že právě nemyslí. Tak tohle to je ten gordickej uzel a ten se musí "mečem" rozetnout. Neboli jasně a polopaticky napsáno, když nemyslíš, tak o tom nevíš (že nemyslíš).


29.3. 1995

...Ono totiž vůbec nebo skoro vůbec nezáleží na délce cvičení, jako spíše a hlavně na jeho kvalitě. A ta kvalita to je jen a jen to vědomé sledování té dráhy kterou projíždíš do čakramů k čakramu, jak píšu nahoře. Takže celkově shrnuto: Musíš už z počátku cvičení k tomu přistupovat tak, že: to vědomí není stále mezi očima (v Adžně) ale to vědomí je právě jen tam, kde momentálně (v kterém čakramu nebo kterým úsekem v sušumě) projíždíš, tj. kde právě jsi! A to se děje tak, že to vědomí se přemístí zase do toho místa, kterým projíždíš (vědomí se přemístí - to znamená, že jsi vědomím tam, na co právě myslíš, na co jsi soustředěn).


25.7. 1995

No jo, ono se to pořád v člověku mele v té palici, ty myšlenky se zahnizďují v podvědomí, a když to uzraje, tak to vyjde na povrch. To chce kontrolovat během dne své myšlení, být si toho myšlení vědom - brzdit... Jó, vona je to holt makanda! Ale tůze zdravá! Tady začíná a končí podstata učení!