Evžen Štekl - "který byl v letech 1944 - 1960 nejmladším a posledním z dlouholetých žáků Fráni Drtikola a mohl již jako jediný ještě autenticky a zasvěceně něco říci o učení svého gurua." Jak o sobě napsal v předmluvě knihy Síla moudrosti. Učení Fráni Drtikola také hrstce svých věrných žáků předal. Dělil se však o ně s každým, kdo jej se zájmem o ně přišel navštívit nebo kdo si s ním třeba jen dopisoval. Své vzpomínky na Fráňu popsal v samizdatu, který později rozšířil do podoby knihy a dvakrát vydal pod názvem Síla moudrosti. Zahrnul v ní to nejpodstatnější z Učení Fráni Drtikola, a i přes poměrně útlý rozsah knihy je v ní v mnoha rovinách rozepisováno buddhistické pojetí, do té doby neznámé a tajné kundaliní jógy i s přímými radami k praxi. Přesto množství důležitého zůstalo, podobně jako u Fráni, pouze v ústní podobě, a to i přesto, že tato vyprávění slýchali naprosto všichni příchozí bez rozdílu. Natolik to byla důležitá sdělení.
Pokusíme se nyní k jednomu takovému, svým významem velice podstatnému tématu, vrátit tak, jak jej, a dokonce opakovaně, vykládal svému žáku, Janu Lípovi:
"Koukej! S tou hadí silou je to stejný jako když se vaří voda. Poď, podíváme se na to...." A vede žáka do kuchyňky, kde Evženova manželka připravuje ve skleněné konvici vodu na čaj.
"Podívej se - vidíš? Ze začátku se neděje vůbec nic. Dlouho se neděje vůbec nic. Ale celou dobu se ta voda zahřívá, vidíš? Už je dost horká, ale pořád se nic neděje...."
"S tím naším cvičením je to stejný, víš? Musíš dlouho cvičit a ono se pořád jakoby nic neděje. Ale ono se to zahřívá...."
"A pak - koukej - jedna bublina, začínají zvolna stoupat ode dna vzhůru. Ale jen zvolna, pomalu. Napřed samostatně, postupně jich začíná přibývat. Objevuje se jich čím dál víc, ale pořád ještě potichu, nic není slyšet..." A ukazuje žákovi na na plotně stojící konvici, v níž se voda pomalu blíží varu.
"A teď pozor! Co je to ta bublina ve vodě? - Pára - vzduch - Nic! Rozumíš?"
"Pak to všechno najednou začne s hlomozem vřít a bublat, vidíš? A má to takovou sílu, že to tu pokličku může i shodit. A když se ty budliny dostanou na hladinou, prasknou a zas tam nic není...."
"A právě tak je to s tou hadí silou při cvičení čakramů. Ze začátku se nic neděje, dlouho se nic neděje. Proto ta vytrvalost a trpělivost. A pak to začne - pozvolna, nenápadně...."
"A co zůstane z těch bublin, když projdou až nahoru, kdy prasknou? Zase Nic! Vidíš? A potom, když se ta voda vyvaří úplně, tak je zase ticho...."
"Je to věda, viď?"
Z hovorů s Evženem Šteklem z let 1996-1999, Jan Lípa
(c) Jan Lípa
UPOZORNĚNÍ:
Také na tento článek z původních Poznámek k praxi (stejně jako na ostatní na tomto webu) se vztahují autorská práva, článek byl rozpracován a použit v knize Jana Lípy