profesor Miroslav Lžička (*1907+2006)
indolog, jógin, theosof, překladatel a učitel
Vychovávala jej samotná matka, neboť jeho otec zemřel, když mu bylo 8 let. Vystudoval zemědělskou školu v Roudnici.
Celý život se zabýval východními učeními. Již v mládí se stal členem Theosofické společnosti a následně i žákem Krišnamurtiho, a když mu bylo asi 25 let, odjel do Indie a strávil tam více než rok. Po návratu se seznámil se svou budoucí manželkou. Pracoval jako učitel a vyučoval angličtinu a hindštinu. Později se stal dlouholetým předsedou Theosofocké společnosti, kde působil i jako zástupce Evropy. Po něm převzal tento post jeho kamarád, malíř a cestovatel Jaromír Skřivánek z Čakovic.
V 50. letech byl v rámci akce "70 tisíc ke strojům" vyhozen ze školy a přeřazen na práci na stavbách, kde dělal 2 roky zedníka. Pro zdravotní problémy mohl tohoto zaměstnání zanechat a vrátit se k výuce do školy, kde zůstal i přes důchod do pozdního věku, a teprve úraz dlouho po jeho 80. roku věku - zlomení nohy, a následné další komplikace, jej přiměly odejít do důchodu a přestat učit. Nadále se však zabýval překlady z hindštiny i samotnou duchovní praxí a jógou.
Pan profesor Lžička se velice dobře znal i s Fráňou Drtikolem, za nímž docházel k němu do vily na Spořilově. Fráňa jej také několikrát fotografoval.
Roku 2002 zemřela jeho manželka a přistěhoval se k němu syn, aby se o něj se svou rodinou mohl starat, neboť pan profesor již nemohl chodit. Umírá v nedožitých, úctyhodných 99ti letech, v Praze v květnu 2006.
Rozhovor se synem prof. Lžičky z 19.2.2007 zaznamenal Jan Lípa
© Jan Lípa