Praha 6.1.1962

Zdravím Tě, Zdeněčku.

To, co Ti zasílám, přiložím k Tvému pojednání k překladům, čtenářům k úvaze. Ano, zcela souhlasím a vskutku jsou to hrubé omyly. P. Bruntona, který, jsa více zaměřen na Upanišádové písemnictví, Védy, Sankaračaryu a jiná Písma východu, neseznámil se s většími hloubkami Buddhova učení, které je nesmírně rozsáhlé. Ono sice v Buddh. mysteriích se toto vše, co my zastáváme, bourá, oněch pět zásad mírového soužití, ale jedinci, kteří nedorostli k těmto metám, a činí vše, co je zapovězeno, stále jsou deptáni a zdeptáni, neboť právě to je zajímavé, že jedinci z mála milionu, kteří nejvyšších met dosáhli, ačkoliv by mohli vše, přece ku podivu ani vláskem nikomu neubližují, podobně jako sám Buddha Gotamo. Zdravím Tě i Tvoji rodinku a s přáním zdraví, Míru.

Mír všem tvorům





Buddhovy řeči. Digha-Nikaya - II.
Překlad od F. Drtikola.
(Pro soukromou potřebu, studium.)



Svornost Vadžinských

Tak jsem slyšel: Jednou dlel Buddha u Kadžagaham v horách. V ten čas povolal k sobě radža z Magadhy Adžatasattu, svého maršála Vassakaro a takto mu nařídil:
"Zajdi kněže k Buddhovi a vyřiď jeho nohám můj pozdrav a poptej se mým jménem po jeho zdraví, spokojenosti a síle. Tak se dotaž Buddhy takto. Radža Adžatasattu z Magadha pán, chce zdeptati Vadžinské, zničit je, vyplenit, ze země vyhnati. Odpověď, kterou obdržíš, dobře si zapamatuj a sděl mi, neboť Dokonalí nemluví nedokonale."

Maršál Vassakaro učinil, jak mu bylo nařízeno. Po jeho sdělení obrátil se Buddha k ctihodnému Ánandovi těmito dotazy. "Snad jsi Ánando slyšel, že Vadžinští se často scházejí, ve svornosti schůze odbývají, ve svornosti se rozcházejí a ve svornosti vyřizují svoje záležitosti?"

"Slyšel jsem, Pane, že Vadžinští často se scházejí, ve svornosti schůze odbývají, ve svornosti se opět rozcházejí a ve svornosti své záležitosti vyřizují."

"Pokud však Ánando, Vadžínští tak činí, lze očekávati jejich vzrůst a rozvoj, žádný úpadek. - Snad jsi slyšel, že Vadžinští nevydávají nesprávných zákonů, starých zákonů neruší a podáním zděděné osvědčené příkazy věrně plní ?"

"Slyšel jsem, Pane, že Vadžinští nevydávají nesprávných zákonů, starých zákonů neruší a podáním zděděné osvědčené příkazy plní."

"Pokud však, Ánando, Vadžinští tak činí, lze očekávati jejich vzrůst a rozvoj, žádný úpadek. - Snad jsi slyšel, že Vadžinští ctí své starce, váží si jich, cení a rad jejich si žádají?"

"Slyšel jsem, Pane, že Vadžinští své starce ctí, jich si váží, cení a jejich rad si žádají."

"Pokud však, Ánando, Vadžinští tak činí, lze očekávat jejich vzrůst a rozvoj, žádný úpadek. - Snad jsi slyšel, že Vadžínští násilím a loupeží neodvádějí domů ženy a dívky?"

"Slyšel jsem, Pane, že Vadžinští neodvádějí domů ženy a dívky násilím a loupeží."

"Pokud však, Ánando, Vanžinští tak činí, lze očekávati jejich vzrůst a rozvoj, žádný úpadek. - Snad jsi slyšel, že Vadžinští památná místa zde i tam v zemi, jak chrámy tak hrobky, uctívají, váží a cení si jich a neruší odkázaná jim věnování a příděl zákonných příspěvků?"

"Slyšel jsem, Pane, že Vadžinští památná místa v zemi, jak chrámy, tak hrobky, uctívají, váží a cení si jich a neruší odkázaná jim věnování a příděl zákonných příspěvků."

"Pokud však, Ánando, Vadžinští tak činí, lze očekávati jejich vzrůst a rozvoj, žádný úpadek. - Snad si slyšel, že Vadžinští poskytují zbožným poutníkům náležitou ochranu a patřičný dozor, aby poutníci dosud nepřišlí se dostavili a poutníci již přišlí byli v říši spokojeni."

"Slyšel jsem pane, že Vadžinští poskytují zbožným poutníkům náležitou ochranu a patřičný dozor, aby poutníci dosud nepřišlí se dostavili a poutníci již přišlý byli v říši spokojeni."

"Pokud však, Ánando, Vadžinští tak činí, lze očekávati jejich vzrůst a rozvoj, žádný úpadek."



Pozn. F.H.: Ani v této řeči není náznaku. "Jděte. Zabíjejte." Kdyby však Vadžinští činili pravý opak toho všeho jmenovaného tedy "zlo", ani pak Buddha by neřekl, nevzkázal radžovi z Magadha: "Jdi a zabij, potři je," neboť podobně jako Ježíš, nepodporoval násilí, a proto nemohl je schvalovati ani u druhých.





Z Buddhových řečí. Překl. F. Drtikol
str. 145 XV. / Přeloženo pro soukromou potřebu - studium./

Odchod Punnův k západ. Sunským. (Výtah)

Punno: "A když se mi dostalo takového návodu učení, Pane, odeberu se do země západních Sunských, a tam setrvám."

Buddha: "Divoký a hrubý národ, Punno, jsou Sunští; a když ti budou klnouti a nadávati, tebe pěstmi tlouci a kamenovati, holema bíti, šavlema sekati, ba, šavlema tě k smrti udolají, jaké při tom budeš mysli, jak ti bude kolem srdce?"

Punno: "Když mne budou Sunští klnouti a nadávati, Pane, bude mi takto kolem srdce: Jak milostiví jsou tito Sunští, že mne pěstmi nebijí.
A budou-li mne pěstmi tlouci, bude mi kolem srdce takto: Jak milostiví jsou tito Sunští, že mne nekamenují.
A budou-li mne kamenovati, bude mi takto kolem srdce: Jak milostiví jsou tito Sunští, že mne holemi nebijí.
A budou-li mne holemi bíti, bude mi kolem srdce takto: Jak milostiví jsou tito Sunští, že mne šavlema nesekají.
Budou-li mne šavlema sekati, bude mi takto kolem srdce: Jak milostiví jsou tito Sunští, že mne šavlema k smrti neudolají. A udolají-li mne šavlema k smrti, bude mi kolem srdce takto: Jsou učenníci Buddhovi, kteří tělem a životem opovrhují, je si hnusí a zbraň smrtelnou hledají; tu jsem nyní našel, aniž jsem hledal."
"Správně tak, Punno, správně tak! Budeš schopen, Punno, obdařen mírou trpělivostí, prodlévati v zemi západních Sunských."



Pozn. F.H.: Tato překrásná řeč nemá za potřebí žádného komentáře, neboť zde je zcela jasný postoj Buddhy k uvedeným již řečem.



© Zdeněk Jaroš