II.V. Chyby, které se dělají při cvičení čakramů
Někteří jógini, praktikující kundaliní-jógu, dělají při cvičení některé chyby - dvě z těchto chyb zde popisuji: první chyba je v samotném postupu. Každý nádech berou z prsou (anáhaty), ačkoliv je jasně psáno, že tento nádech se dělá pouze při zahájení každého jednotlivého cvičeni. Druhá chyba, kterou tady rozeberu, se dělá, že se bere nádech zvnějšku, aby se prý nabrala prána (vesmírná energie). Toto je ale zbytečné, protože se ta prána vdechuje stejně, tak jako tak. Hlavní chyba je ale v tom, že při sledování nádechu z vnějšku odpoutává cvičící pozornost od koncentrace během cvičení čakramů. Tato energie, o jejíž dimenzi nemůže mít normální smrtelník ani přibližnou představu, se nalézá v páteři každého člověka a projevuje se jasně (až příliš jasně) tomu, kdo vyzvedne kundaliní do sahasráry. Takový jedinec, který metodou cvičení čakramů zvedne hadí sílu nad hlavu (nebo do sahasráry), nemusí již ničeho více dělat -jeho Cesta je skončena. Až na věky.
Někteří lidé varují před praktikami vedoucími k zvedání hadí Síly; přirovnávají tuto Sílu k elektřině o vysokém napětí (což je samozřejmě také pravda, protože je-li tato Síla všudypřítomná, musí být i tam). Všechna tato varování svědčí o neznalosti lidí, zvedajících důležitě a varovně ukazováček, a současně to ukazuje na stupeň jejich duchovní úrovně. Také to hlavně dokazuje, že v praxi kundaliní-jógy žádné zkušenosti nemají, jak tedy mohou před tím varovat?? Je však možné, že někdo (praktikující kundaliní jógu) může zakusit účinek projevu hadí Síly na nepatrný časový zlomeček (vyjádřeno v pojmu smyslové zkuše nosti asi setinu až padesátinu vteřiny), - "brnkne si", což je vzhledem k nevyslovitelné dimenzi možno přirovnat k elektrickému výboji o vysokém napětí. Před lety varoval před zvedáním hadí Síly jeden hinduistický světec, jehož cesta vedla trochu jinudy, ostatně později varování odvolal. A od té doby (zvláště snad u nás) se o cvičení čakramů tvrdí, že "je to nebezpečné". A důvod této "nebezpečnosti" tkví v egu, které se chvěje před svým naprostým zničením.
Ale vraťme se ještě k té chybě, která se dělá nádechem zvnějšku - je to chyba zásadní, protože tím je celá duchovní práce postavena na hlavu. Pouze vnitřní (duchovní) metodou a následným poznáním určitých podmínek To v sobě nalezneme a ztotožníme se s Tím. Při cvičení samotném je třeba vtáhnout celou pozornost do nitra a netěkat vědomím každou chvilku při nádechu ven - ruší to koncentraci.
Po celou dobu každého jednoho cvičení máme být vtaženi do nitra a sledovat pozorně cestu našeho vědomí, které sjednoceno s dechem míjí po páteři jednotlivé čakramy - jak je z návodu zřejmé.
Ještě několik málo slov o tom, abychom si udělali malou představu rozdílu mezi hatha a kundaliní-jógou: věnování pozornosti vnějšímu nádechu při cvičení je elementárním, charakteristickým jevem u těch, kteří cvičí čakramy a zároveň praktikují hathajógu. Je tomu tak proto, že tito jógini mají na mysli tělo a nedovedou se od něho odpoutat. Vytvářejí tak svérázné pojetí kundaliní-jógy. To znamená, že je třeba při cvičení na tělo zapomenout.
Tak tedy při cvičení čakramů nebrat nádech zvnějšku - zde právě začíná ono sejití z duchovních pozic, o jehož nebezpečí mluví Šrí Ramana Maháriši, Fráňa Drtikol a mnoho dalších. Toto nebezpečí spočívá hlavně v tom, že si ho dotyčný není dostatečně (nebo vůbec) vědom a pozornost je při cvičení věnována více či méně tělu a vnějšku.
Pravda ale je, že i některá hathajógická pojednání se též zmiňují o čakramech, ale bývá zde věnována pozornost hlavně nabytí energie a nebo i získání nějakých siddhi apod. Hlavní smysl a účel čakramů je v těchto pojednáních nepoznán, nepochopen a vždy opomíjen.