SVĚT A JÁ



Oldenburg - Řeči Buddhy, Str.137 - 141, něm. překl.


Volně přeloženo


ZJ


Buddha mluví k mladému bohu Rohitassovi

Samyutta - Nikaya



Kde, příteli, není zrození, stárnutí, zmírání, opuštění dřívější existence a uchopení nové existence - to nazývám koncem světa. Však ten nemůže být seznán, spatřen a dosažen nějakým putováním. Avšak, příteli, bez konce světa nemůže ani utrpení nalézt svůj zánik. Proto učím, příteli, že v tomto sáhodlouhém těle je obsažen svět, světa vznik, světa zánik a cesta k zániku světa vedoucí.

"Není známo, že by putováním mohl někdo k zániku světa dojíti - a přece kdo o zánik světa neusiluje, ten nebude z utrpení vykoupen. Proto ten, jenž je pln moudrosti, znalý světa, uskutečňující zánik světa - svaté jednání cvičící, jenž je konce světa povědom, ten nežádá tento svět a žádný jiný svět."

Pravím Vám, ó mniši, že k zániku světa nelze dojíti nějakým putováním. Ale pravím též, ó mniši, že bez zániku světa nemůže ani utrpení nalézt svůj zánik. Vznešený dokončil tato slova zvedl se a odešel nazpět ku klášteru. Krátce po jeho odchodu přemýšleli mnichové mezi sebou - stručně nám Vznešený řekl své učení a jeho smysl nám zevrubně nevyložil. Pravil: "Pravím Vám, že zániku světa nelze dojíti nějakým putováním. Ale pravím Vám též, o mniši, že bez zániku světa nemůže ani utrpení nalézt svůj zánik -To řka, zvedl se a odešel ke klášteru. Kdo může učení vznešeného, které nám tak stručně sdělil zevrubně vysvětliti? - Mohl by to být ctihodný Ananda, který spásně putuje při Mistru a požívá té cti - rozumět Vznešenému, jenž je jím chválen. On by nám mohl učení, které nám Vznešený stručně sdělil a zevrubně nevysvětlil, zevrubně vyložiti. Půjdeme k němu a dotážeme se ho.

Tu se mnichové odebrali k Ctihodnému Anandovi, pozdravili ho a vyměnili s ním přátelská slova a pak pravili. Nyní vyprávějí Ctihodnému Anandovi vše co se událo těmiž slovy a těmiž obrazy, Ananda odpověděl: Ano - je to tak - přátelé, jako kdyby kdosi chtěl jádrové dřevo, po něm se sháněl a je vyšel hledat a tu by stanul pod stromem, jenž by byl na jádrové dřevo bohatý. Avšak nechal by být kořen kořenem a kmen kmenem a obrátil by se k větvím a listům, domnívaje se tam jádrové dřevo nalézt. Právě tak jednáte vy, ó mniši, když Mistra pomíjíte a k nám učedníkům se obracíte s dotazem. Zda-li není Vznešený seznaného Poznatel, zřeného Zřec, Divák, ztělesněné Oko, ztělesněné Poznání, Udělovatel Nesmrtelnosti, Učitel a Zvěstovatel, Osvětlovadel smyslu? Byl čas, abyste se sami Vznešeného dotázali a co Vám odpoví pak podrželi v sobě.

"Jistě, že je vznešený seznaného Poznatel, zřeného Zřec, ztělesněné Oko, ztělesněné Poznání, Osvětlovadel smyslu, Udělovatel Nesmrtelnosti, Učitel a Zvěstovatel. Jistě, že byl čas, abychom se sami Vznešeného dotázali a co Nám odpoví pak v sobě podrželi. Ale mínili jsme, že Ctihodný Ananda, jenž spásně putuje při Mistru a požívá té cti - rozumět Vznešenému, jenž je Jím chválen, může nám učení, které Vznešený jen stručně sdělil a zevrubně nevysvětlil, zevrubně vysvětliti aniž by byl rozmrzen."

Ctihodný Ananda řekl: Tož tedy slyšte, ó přátelé, řeknu Vám to. Dávejte bedlivý pozor. - "Tak se stane." hlásili mniši. Než odešel Vznešený ke klášteru pravil: Pravím Vám, ó mniši, že zániku světa nelze dojíti nějakým putováním, ale pravím Vám též, ó mniši, že bez zániku světa nemůže ani utrpení být skončeno. Tomuto stručně sdělenému učení Vznešeného, jež zevrubně nevysvětlil, rozumím v zevrubnosti takto: Čím, ó mniši, pojímá kdosi představu světa, životní Pýchu, to je nazýváno v Řádu ušlechtilých světem. A čím pojímá kdosi představu světa a životní pýchu? Okem - pojímá kdosi představu světa a životní pýchu, uchem ... nosem ... jazykem ... tělem ... myšlením pojímá kdosi představu světa a životní pýchu. A čím kdosi pojímá představu světa a životní pýchu, to je nazýváno Řádem ušlechtilých světem. Tak rozumím v zevrubnosti stručně sdělenému učení Vznešeného, které zevrubně nevysvětlil. Ale můžete jít sami k Vznešenému a předložiti mu svůj dotaz a co Vám Vznešený odpoví, podržíte v sobě.

Mniši se tedy odebrali ke Vznešenému, s hlubokou úctou se mu poklonili a usedli níže stranou. Takto sedíce pravili: (Nyní vypravují vše až k odchodu od Ctihodného Anandy). Vznešený prohlásil: Chytrý, ó mniši, je Ctihodný Anandam vysoké moudrosti, ó mniši, je Ananda. Ani já bych Vám na stejný dotaz jinak neodpověděl. Co Vám Ctihodný Ananda pravil, můžete podržeti v sobě.





© Zdeněk Jaroš